Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
Srovnání povídkové tvorby F. Langera, M. V. Kratochvíla a M. Součkové - žánrové variace
Kowandová, Helena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce popisuje, interpretuje a srovnává tyto tři soubory krátké prózy české literatury 1. poloviny 20. století: F. Langer: Snílci a vrahové, M. V. Kratochvíl: Povídky lásky a smrti, M. Součková: Škola povídek. Zaměřuje se na postihnutí a srovnání tří variant aktualizace tradičních žánrových typů, reflektující implicitně (Langer, Kratochvíl) či explicitně (Součková) poetiku povídky a žánru, a na nalezení paralel a formulace originálních přístupů.
Poezie Milady Součkové
POSLUŠNÁ, Barbora
Anotace Diplomová práce je zaměřena na poezii Milady Součkové z let 1942 ? 1983. Úvodní kapitola je věnována tezím a metodologickému vymezení práce. Dále se práce věnuje terminologickému vymezení pojmu ?avantgarda?. Nejdříve uvádí vybrané slovníkové definice, poté vychází z textu Vladimíra Papouška ? Gravitace avantgard. Ve druhé kapitole se pak práce zabývá konfrontací avantgardních tendencí s uměleckými tendencemi v díle Milady Součkové. Klade si tedy otázku, zda je adekvátní v souvislosti s avantgardou o Součkové hovořit. Na tutéž problematiku pak naráží i v kapitole třetí, věnované manželovi Milady Součkové, Zdenku Rykrovi. Dále se tato kapitola zabývá stručným zachycením Rykrova života a postihnutím podobných obecných tendencí v díle manželů. Kapitola čtvrtá se soustředí na tři odborné práce Milady Součkové, psané v letech 1954 ? 1964. Studie jsou zde stručně charakterizovány a opět částečně konfrontovány s dílem a životem Součkové. Závěrečná kapitola je věnována samotné poezii Milady Součkové. V podkapitolách jsou představeny jednotlivé sbírky, které autorka práce interpretuje, zachycuje obecné tendence díla Součkové a sbírky vzájemně konfrontuje. Odkazuje také ke dvěma básním vydaných v letech 1938 a 1939. Cílem je pak postihnout proměny či naopak opakující se témata, motivy v komplexním básnickém díle Milady Součkové.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.